第10章
10. Dasamo paricchedo
色法分别的解说
Rūpavibhāgavaṇṇanā
622在开头所说的色里面,也就是紧随着心和心所之后提到的色——论典开头,阿阇梨用“心、心所、色”等说法讲到的那个色。从现在开始,我要简要、概括地说明这个色。
622.Vuttamādimhi yaṃ rūpaṃ, cittajānamanantaraṃ yaṃ rūpaṃ cittacetasikānaṃ anantaraṃ ādimhi pakaraṇādimhi ‘‘cittaṃ cetasikaṃ rūpa’’ntiādinā vacanena ācariyena vuttaṃ, ito paraṃ idāni tassa rūpassa vibhāvanaṃ samāsena saṅkhepena karissaṃ.
623凡是会变坏、会变质的东西,就叫做色。也就是说,任何法类被寒冷等违逆的缘所破坏,因而发生变异。同样地,能令显现,所以是色:任何法类在产生颜色变化时,能显示出内心状态和意乐。因此,什么是色?就是色处。超越色界与无色界有的、容貌端严的世尊,称之为色,说了“色”这一名称。
623.Yaṃ ruppatīti rūpanti yaṃ dhammajātaṃ ruppati sītādinā viruddhapaccayena vikāramāpajjati. Tathā rūpayatīti rūpaṃ yaṃ dhammajātaṃ vaṇṇavikāramāpajjamānaṃ hadayaṅgatabhāvaṃ ajjhāsayaṃ pakāseti, iti tasmā rūpaṃ, kiṃ taṃ? Vaṇṇāyatanaṃ. Rūpārūpabhavātīto, surūpo rūpamabrvi bhagavā rūpārūpabhavaatīto surūpo rūpaṃ abrvi kathesi.
625-6所谓“大种”,就是“大”的存在,它的生起就是“大种”,以这个(理由称为大种)。或者说,因为具有欺诳性,所以与大种相似。
625-6.Mahābhūtenāti mahanto bhūto uppatti etassāti mahābhūto, tena. Vañcakattā mahābhūtasamāti vā.
630没有取著的心,就是指远离了取著的心。
630.Nirupādānamānasoti upādānavirahitacitto.
633所谓“他的成就”,就是指他那个作用的圆满。
633.Tassasampattīti tassa kiccassa sampatti.
634“增长味”的作用就是令增长。
634.Upabrūhanarasāti vaḍḍhanakiccā.
637637. 关于“意乐与随眠智”这句,这里所谓的“意乐”——
637.Āsayānusaye ñāṇanti ettha āsayo nāma
常见与断见,以及随顺真理的忍耐;
如实了知诸法实相的智,这被称为“意乐”。
Sassatucchedadiṭṭhī ca, khantī saccānulomikaṃ; Yathābhūtañca yaṃ ñāṇaṃ, etaṃ āsayasadditaṃ.
迦旃延,“有”这是一边,迦旃延,这个“有”是一边、是一个部分,这就是常见。迦旃延,“无”这是第二边,这就是断灭见。“随顺诸谛的忍”:就是对四谛随顺的智,意思是行舍智。“如实之智”:就是见到有因缘的名色的智。“这被称为意乐”:这被称为意乐。如上所说的这种方式,名为对意乐的智。“随眠”:就是见随眠等七种随眠。“诸根的胜劣”:胜就是更殊胜,劣就是更低下,以锐利的作用——意思是,这个众生是信根锐利者、信根柔软者、信根低劣者。定根等也是这样。如此,就是了知众生诸根胜劣的智。
Atthīti kho, kaccāna, ayameko anto, anto kho, kaccāna, atthi iti ayaṃ eko anto koṭṭhāso, ayaṃ sassatadiṭṭhi. Natthīti kho, kaccāna, ayaṃ dutiyo anto, ayaṃ ucchedadiṭṭhi. Khantī saccānulomikanti catunnaṃ saccānaṃ anulomikañāṇaṃ, saṅkhārupekkhāñāṇanti attho. Yathābhūtañca yaṃ ñāṇanti sappaccayanāmarūpadassanaṃ ñāṇaṃ. Etaṃāsayasadditanti etaṃ āsayaṃ iti kathitaṃ. Evaṃ vuttappakārena āsaye ñāṇaṃ nāma. Anusayo nāma diṭṭhānusayādayo anusayā satta. Indriyānaṃ paropareti pare adhikabhāvena opare ca tikkhānubhāvena ayaṃ satto tikkhasaddhindriyo mudusaddhindriyo hīnasaddhindriyoti attho. Samādhindriyādīsupi eseva nayo. Iti sattānaṃ indriyānaṃ paraopare ñāṇaṃ.
638称为“一切智智”的,应当取具三因的欲界唯作四心。
638.Sabbaññutā ñāṇanti tihetukakāmāvacarakriyācatukkaṃ gahetabbaṃ.
641以眼眶和脑髓为内里的界限。
641. Akkhikūṭehi matthaluṅgena paricchinno antato.
645有情的生起与形态,就是由男女两性产生的色处。
645.Bhāvasambhavasaṇṭhānāti itthipumasambhavabhūtavaṇṇāyatanaṃ.
647这十种由四种生起的资具,通过四种缘而成为四十种。
647. Ete dasa catusamuṭṭhānā sambhārā catūhi paccayehi cattālīsa bhavanti.
652已安住的,就是已经确立下来的。
652.Niviṭṭheti patiṭṭhite.
658水大偏增的,地大偏增的。
658.Ubbiadhikānaṃ pathavīadhikānaṃ.
660-2当作为依止的四大种有差别时,应当知道:要完全舍弃对一切差别的构想,单凭业的差别就能认识净色的差别。
660-2.Visese satīti nissayabhūtānaṃ catunnaṃ visese sati, sabbaso sabbesaṃ visesaparikappanaṃ pahāya eva kammavisesena pasādānaṃ visesatā ñeyyā.
663发出,就是被说出来。尝到味道,就是享受味道。
663.Saddīyatīti uccārīyate. Rasantīti assādenti.
668从“此后”开始,也就是从第一劫到后部,在结生的时候,两种性会生起,应当这样理解。“即使在转起时也生起”等话,是就苏那库马勒等人说的。
668.Paratoti paṭhamakappato aparabhāge paṭisandhiyaṃ bhāvadvayaṃ samuṭṭhātīti viññeyyaṃ. ‘‘Pavattepi samuṭṭhāyā’’tiādikaṃ soṇakumārādayo sandhāya vuttaṃ.
672不是那相的原因:那两种根不可能是相的原因。那的:就是相的。
672.Na taṃ byañjanakāraṇanti taṃ indriyadvayaṃ byañjanassa kāraṇaṃ na siyā. Tassāti byañjanassa.
674“拔出”就是取出来。
674.Ubbāhananti nīharaṇaṃ.
676-7饮食等东西能携带业生的火,但仅仅只有单独一样时,并不能维持生命;只有合在一起,才能维持生命。
676-7. Annapānādikaṃ vatthu yaṃ kammajaṃ aggiṃ harati, kevalaṃ ekaṃ hutvā taṃ annapānādikaṃ vatthu jīvitaṃ pana pāletuṃ na ca sakkoti. Ekato jīvitaṃ pāletuñca sakkonti.
通过身体、也就是色身,令他人了知自己的存在者,其存在是依照对身体的执取、通过对身体的执取加以思惟,由被称为风界变化的、已被执取的此类法,被智者所了知。因此,这就叫身表。
Kāyena rūpakāyena attano bhāvaṃ viññāpentānaṃ bhāvo kāyaggahaṇānusārena kāyaggahaṇassa anucintanena gahitāya vāyodhātuvikārasaṅkhātāya etāya dhammajātiyā paṇḍitehi viññāyate. Itipi tasmā kāyaviññatti.
681在一个转向路中,先由下面六种心获得风界所生起的支撑之后。
681. Ekāvajjanavīthiyaṃ heṭṭhā chahi cittehi vāyodhātusamuṭṭhitaṃ upatthambhaṃ labhitvā.
684与声一起吹,就是和声同时。
684.Saha saddena vāti saddena saheva.
690-1对于这些(轻性等三法)在生起时的例证,按顺序来说:健康就是轻性,被揉捏过的(东西)就是柔软性,吹炼过的黄金就是适业性。不过,轻性等三者本身并不能造业,只有食生等三者才能造出轻性等三者,所以这三者就叫作“三因生”。
690-1.Etāsaṃ pana lahutādīnaṃ tissannaṃ pavattiyaṃ nidassanaṃ kamato ārogyaṃ lahutā , madditaṃ dhammaṃ mudutā, dhantahemaṃ kammaññatā hoti. Lahutādittayaṃ pana kammaṃ kātuṃ na sakkoti, āhārādittayaṃyeva lahutādittayaṃ karoti yasmā, tato taṃ tijaṃ nāma.
693对于“所说行相差别”这句话,这里的行相差别,是就积聚行相和相续行相来说的。或者也可以说,是就所化众生来说的:有些所化众生依据积聚而了知生色,有些则依据相续而了知。因此,按照所化众生了知的方式,生色被说成两种。
693.Vuttamākāranānattāti ettha ākāranānattā nāma ācayākāraanubandhatākāravasena vuttaṃ. Veneyyānaṃ vasena vāti eke veneyyā ācayavasena jātirūpaṃ jānanti, eke anubandhatāvasena jānanti. Iti veneyyānaṃ jānanavasena jātirūpaṃ dvidhā vuttaṃ.
694当自己的自性不离去,而自性之不离去存在时。
694.Sabhāvānapagame attano sabhāvassa anapagame sati.
那些主张“昏沉是色法”的论师们应当被驳斥。怎么驳斥呢?如果有人这样说:“尊者确实已是牟尼、是正觉者,你没有诸盖法。”——在这句话里,如果昏沉盖是色法,那么因为世尊有色身存在,就该能说“你没有诸盖法”。可是昏沉睡眠盖和无明盖一样,既是盖,又与盖相应。既然说是相应法,而相应的色法并不存在,那也就不该那样说了。“非前生缘”的意思是“相互缘”。如果昏沉睡眠是色法,那在无色界里又怎么能相互存在呢?这是不可能的。意思是:在无色界里,依于欲贪盖,昏沉睡眠盖也会生起。由这个说法可知,昏沉也不该是色法——在无色界里怎么能是色法呢?应当驳斥“昏沉是色法”的主张。在无色界里,这昏沉也能生起。通过这个能成立的说法,智者在这里应当得出结论:“昏沉是无色的。”
Te middharūpavādācariyā paṭikkhipitabbā. Kathaṃ? Addhā munisi sambuddho, natthi nīvaraṇā tavāti yo tvaṃ addhā ekantena muni asi sambuddho asi nīvaraṇā dhammā tava tuyhaṃ natthi, iti vacane sace middhaṃ nīvaraṇaṃ rūpe paviṭṭhaṃ siyā. Bhagavatā rūpakāyassa vijjamānattā ‘‘natthi nīvaraṇā tavā’’ti vacanaṃ vattabbaṃ siyā. Thinamiddhanīvaraṇaṃ avijjānīvaraṇena saha nīvaraṇañceva hoti, nīvaraṇasampayuttañca hoti. Iti sampayuttavacanato sampayuttassa rūpassa abhāvato tampi na vattabbaṃ siyā. Na purejātapaccayāti aññamaññapaccayāti attho. Sace thinamiddhaṃ rūpaṃ siyā, kathaṃ arūpepi aññamaññaṃ siyā, na siyāti attho. Arūpepi kāmacchandanīvaraṇaṃ paṭicca thinamiddhanīvaraṇaṃ uppajjati. Iti vacanena ca na middharūpaṃ siyā, arūpe kathaṃ siyāti attho. Arūpameva middhaṃ iti paṭikkhipitabbā. Arūpepi etassa middhassa uppattiyā sādhakavacanato niṭṭhaṃ ettha ca avagantabbaṃ ‘‘arūpa’’nti viññunā.
705-6业生色有二十种:八根、处、八不离色、相续、积集和虚空,这些是业生色。心生色有:两种表色、声音、轻快性等三种、八不离色、相续、积集和虚空,这些是心生色。时节生色有:声音、轻快性等三种、八不离色、相续、积集和虚空,这些是时节生色。食生色有:轻快性等三种、八不离色、相续、积集和虚空,这些是食生色。
705-6.Kammena vīsati rūpāti aṭṭhindriyavatthuaṭṭhāvinibbhogasantatūpacayākāsā kammajā. Cetasā viññattidvayasaddalahutādittayaavinibbhogasantatūpacayākāsā cittajā. Utunā saddalahutādittayaavinibbhogasantatūpacayākāsā utujā. Āhārato lahutādittayaavinibbhogasantatūpacayākāsā āhārajā.
707-17如果那些老性与无常性也会生起,那么它们就会成为已生起色法的成熟与坏灭。可是,真实正确的说法是:成熟本身并不被煮熟,坏灭本身也不被破坏。因此,它们并没有成熟与坏灭,那种说法并不成立。这老性与无常性两者,是已生起的完成色法的成熟与坏灭,所以它们自身并不生起。
在这里,若有人能明白:在判定老性与无常性的这个论题中,若某人有智慧、有智,就像通过“色的积集”这一说法说明了“生”的生起一样,同样地,也让成熟去成熟、让坏灭去坏灭——这样的智慧或许可以有。但生本身并不生起。应当以这样的方式理解:生,是指正在生起的完成色法的产生,这一点已经被阐明。
在那里,若有人有智慧,在那句话中,若某人有智:对于那些有生的完成色法,那个“生”获得了“产生”的假名,也就是以它为缘的称说;正如那些完成色法依于缘的意义而获得“业生”等称呼一样。同样地,那些完成色法的成熟与坏灭,也获得“产生”的假名,也就是以它们为缘的称说——这样的智慧也可以有。
对那个人应当这样说:正如相续与积集二者是由业等所生,同样地,成熟与坏灭任何时候都不获得那种由业等所生的称呼。为什么呢?因为真实正确的说法是:在被称为业等诸因之力的刹那生起中,那些成熟与坏灭并不存在,所以它们不获得这种称呼。由于在上述那种刹那生起中没有生的相续,所以那个“生”才可获得;因此,“生”才获得“产生”的假名和以它为缘的称说,而老性与无常性这两者则不获得。这老性与无常性两者,不应说“它衰老了”或“它坏灭了”。为什么呢?因为在业等诸因之力显现的那个刹那,这老性与无常性两者的诸缘并不存在。
707-17.Jāyeyyuṃ yadi tānipīti tāni jaratāaniccatārūpā yadi jāyeyyuṃ, evaṃ sante tu tesaṃ jaratāaniccatā bhedā siyuṃ. Hi saccaṃ vacanaṃ pāko na paccati, bhedo vā na ca bhijjati yasmā, tasmā tesaṃ pākabhedā siyunti, taṃ vacanaṃ natthi. Etaṃ jaratāaniccatādvayaṃ jātassa nipphannarūpassa pākabhedattā na jāyati. Siyā kassaci buddhetthāti ettha jaratāaniccatāvinicchayādhikāre kassaci janassa buddhi ñāṇaṃ yadi siyā, ‘‘rūpassūpacayo’’ti vacanena ‘‘jāti jāyatī’’ti vacanaṃ dīpitaṃ yathā, evaṃ tathā pākopi paccatu, bhedopi paribhijjatu, evaṃ buddhi siyā. Jāti na ceva jāyate. Iti iminā pakārena vibhāvinā ñeyyā. Jāti jāyamānassa nipphannarūpassa nibbatti nāma pakāsitā. Tattha yassa siyā tattha vacane yassa janassa buddhi siyā. Yesaṃ nipphannarūpadhammānaṃ jāti atthi, sā jāti abhinibbattisammutiṃ tappaccayattavohāraṃ tesaṃ nipphannarūpadhammānaṃ paccayaṭṭhena laddhavohāraṃ kammajādikaṃ vohāraṃ labhateva yathā, tathā tesaṃ nipphannarūpadhammānaṃ te pākabhedā abhinibbattisammutiṃ nāma tappaccayattavohāraṃ labhanti, iti buddhi siyā. Tassa janassa evaṃ vattabbaṃ – idaṃ santatūpacayadvayaṃ kammādisambhavaṃ hoti yathā, evaṃ pākabhedā taṃ kammādisambhavavohāraṃ kadācipi na labhanti. Hi saccaṃ vacanaṃ kasmā kāraṇā janakānaṃ kammādipaccayānaṃ ānubhāvasaṅkhāte khaṇuppāde tesaṃ pākabhedānaṃ abhāvato na labhanti. Vuttappakārena khaṇuppāde jātiparamparābhāvato sā jāti labbhate, tasmā kāraṇā jāti eva abhinibbattisammutiṃ paccayattavohāraṃ labhati, itaraṃ jaratāaniccatādvayaṃ pana na labhati. Taṃ jaratāaniccatādvayaṃ jiyyati iti bhijjati iti vā na vattabbaṃ hoti. Kasmā? Kammādipaccayānaṃ ānubhāvakkhaṇe tassa jaratāaniccatādvayassa paccayānaṃ abhāvato.
718-23若你认为:因世尊说了“这无常、有为的老死,也被说成无常”之语,故老性与无常性二者生起,于是世尊就不该说“它生起”这句话。为什么?因为世尊以“这无常、有为,老死也是无常”等说法,通过方式、教示的方便与暗示,指出对于无常的完成色法,称为老死的自性老死是无常、有为的;就像心生的变化,表色被称为“心生”一样,世尊也正是这样说的。如果意义是这样,那么这具有变坏相的三相,由于尚未生起,在一切方面、以一切方式,便如同空花一样不存在,或者像无为的涅槃那样是常——责难者可能会这样诘难。世尊不该说“不存在”和“是常”这两句话。为什么?因为依赖于地等所依之法而转起,当地等所依存在时,那三相就存在;所以,那三相并非如空花般不存在,而是存在的。当地等不存在时,那三相也不可得,所以并不像涅槃那样,同样地,也不是常。
718-23.Aniccaṃ saṅkhatañcetaṃ jarāmaraṇaṃ aniccasaṅkhātaṃ itipi vacanassa bhagavatā vuttattā jaratāaniccatādvayaṃ jāyati, evaṃ iti tvaṃ ce maññasi, evaṃ ‘‘jāyati evā’’ti vacanaṃ bhagavatā na vattabbaṃ. Hi kasmā kāraṇā? ‘‘Aniccaṃ saṅkhatañcetaṃ, jarāmaraṇamiccapī’’tivuttabhāvādinā ākāradesanāpariyāyena lesena bhagavatā aniccānaṃ nipphannarūpadhammānaṃ jarāmaraṇasaṅkhātaṃ sabhāvato jarāmaraṇaṃ aniccaṃ saṅkhatañcāpi cittajānaṃ vikārattā viññattiyo ‘‘cittajā’’ti vuttā viya, tathā evaṃ bhagavatā vuttaṃ. Yadi evaṃ atthe sati etaṃ ruppanalakkhaṇattayaṃ ajātattā ca sabbathā sabbākārena khaṃpupphaṃva natthi, asaṅkhataṃ nibbānaṃ viya niccaṃvāti ca codako vadeyya, natthi niccanti idaṃ ubhayavacanaṃ no bhagavatā vattabbaṃ. Kasmā? Nissayadhammānaṃ āyattabhāvena pavattito pathaviyādīnaṃ nissayānaṃ bhāve sati tassa lakkhaṇattayassa bhāvato, tasmā khaṃpupphaṃva taṃ lakkhaṇattayaṃ na natthi, atthīti attho. Pathavīādīnaṃ abhāve taṃ lakkhaṇattayaṃ na ca labbhati yasmā, tasmā nibbānaṃ viya, tathā niccaṃ na.
724-5界限等法不是完成色。不过,因为它们正是那些完成色的变化状态,所以它们既是完成色,也是有为法;这一点从它们能区分其余所说的法就可以看出。其余内容意思很明白。
724-5. Paricchedādayo anipphannā. Tesameva ca rūpānaṃ tesameva nipphannarūpadhammānaṃ vikārattā nipphannā ceva saṅkhatā sesavasena vuttānaṃ pabhedakatoti dassanato. Sesaṃ uttānatthameva.
若欲进入阿毗达摩藏
凡是法将(舍利弗)所圆满的
由那位求利益的比丘和此
应当恭敬而正确地学习。
Gantuṃ panicche piṭakebhidhamme, Yo dhammasenāpatinā samattaṃ; Hitatthinā tena ca bhikkhunāyaṃ, Sakkacca sammā pana sikkhitabbo.
如果有比丘想在阿毗达摩藏中,完全通达、抵达法将(舍利弗)所圆满的本质,那么这位希望获得利益的比丘,就应当恭敬、郑重地通过审察、思惟和诵习,正确地学习这部《阿毗达摩入门》。
Yo bhikkhu abhidhamme piṭake dhammasenāpatinā samattaṃ sabhāvaṃ gantuṃ pāpuṇituṃ iccheyya, tena ca bhikkhunā hitatthinā sakkaccaṃ ādarena sammā tīraṇacintanasajjhāyanehi ayaṃ abhidhammāvatāro sikkhitabbo.