第4章
4. Catuttho paricchedo
一种等(分类)的解说注释
Ekavidhādiniddesavaṇṇanā
接下来我要讲说方法,包括一种、多种等。
为了让阿毗达摩比丘们的智慧增长。
Itoparaṃ pavakkhāmi, nayamekavidhādikaṃ; Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, buddhiyā pana vuddhiyā.
从这之后,过此分之后,我将为阿毗达摩比丘们慧的增长,宣说并讲解一类等理趣。
Ahaṃ ito paraṃ ito paricchedato paraṃ ekavidhādikaṃ nayaṃ ābhidhammikabhikkhūnaṃ buddhiyā vuddhitthāya pavakkhāmi desessāmi.
128一切心从识知的本性来说都是一类;而从有因和无因来看,心则可以分为两类。
128.Sabbamekavidhaṃcittaṃ, vijānanasabhāvato sabbaṃ cittaṃ vijānanasabhāvato ekavidhaṃ, duvidhañca bhave cittaṃ ahetukasahetukato idaṃ cittaṃ duvidhaṃ bhaveyya.
129在欲界,善异熟与不善异熟各有十种和五种,唯作有三种,如此一共十八种心,都是无因的。
129.Puññāpuññavipākā hi, kāme dasa ca pañca ca hi saccaṃ kāme kāmāvacare kusalākusalavipākā dasa pañca ca kiriyā tisso iti sabbe aṭṭhārasa cittuppādā ahetukā.
130除了无因的心生起之外,其余七十一种心生起都是有因的。这种“有因”的说法,是大智者、如如者、以不颠倒的自性宣说因、宣说缘的人所开示的。
130. Ahetukato cittuppādato sesā ekasattati cittuppādā sahetukāti sahetukā nāmāti mahesinā tādinā aviparītasabhāvena hetuvādinā paccayavādinā niddiṭṭhā.
131心有三种:依有依处、无依处,以及兼具二者;依有依处与无依处二者,依有依处,依无依处,以及如前所说的一切方式,心有三种。
131.Savatthukāvatthukato savatthukaavatthukavasena tathā ubhayavasena savatthukavasena, avatthukavasena ca sabbaṃ vuttappakārena ca mānasaṃ tividhaṃ hoti.
132-4一切欲界果报心,以及色界十五种心、初道心、第一道心、生笑心、意界唯作心,还有两种忧心——这四十三种心,离开所依处就不能生起,所以决定是有依止的。无色界果报心则决定是无依止的。除了我刚才所说的那些心之外,其余四十二种心,则既可以是有依止的,也可以是无依止的。
132-4.Sabbo kāmavipāko ca, rūpe pañcadasāpi ca cittuppādā ādimaggo paṭhamamaggo hasituppādo manodhātukiriyāpi ca domanassadvayañcāpi tecattālīsa mānasā vinā vatthuṃ vatthuṃ vajjetvā na uppajjanti, ekantena savatthukā nāma. Arūpāvacaravipākā ca ekantena avatthukā, mayā vuttato cittuppādato sesāni dvecattālīsa cittāni ubhayathā savatthukāvatthukavasena siyuṃ.
135心也可以分成三种:只取一个所缘的心、只取五个所缘的心,以及取六个所缘的心——就像我刚才所说的那样。
135.Ekekārammaṇaṃ cittaṃ, pañcārammaṇameva ca cittaṃ chaḷārammaṇakañceti evaṃ iminā mayā vuttappakārenāpi tividhaṃ cittaṃ siyā.
136-8识有十种,加上八种出世间识,再除去神通心,其余全部属于广大心——这四十三种心,智者应当知道它们各自只取一个所缘。其中,世尊说三种意界心取五种所缘。除了我刚才所说的心之外,其余四十三种心,为导师(佛陀)所承许是取六种所缘的。同样,心依善、不善等可分为三种;由“等”这个字,应当包括无记。
136-8.Viññāṇāni ca dve pañca, aṭṭha lokuttarāni ca abhiññāmānasaṃ ṭhapetvā sabbaṃ mahaggatañcevāti tecattālīsa cittuppādā pana ekekārammaṇā viññeyyā dhīrena. Tattha citte manodhātuttayaṃ pañcārammaṇaṃ īritaṃ bhagavatā. Mayā vuttacittato sesāni tecattālīsa cittāni chaḷārammaṇikāni matāni satthunā, tathā evaṃ cittaṃ kusalākusalādito tividhaṃ. Ādi-saddena abyākataṃ gahetabbaṃ.
139心应被智者以这样的方式了知为四种:无因心、一因心、二因心、三因心。
139. Ahetukaṃ cittaṃ ekahetukañca cittaṃ dvihetukañca cittaṃ tihetukañca cittanti evaṃ iminā pakārena cittaṃ catubbidhaṃ vibhāvinā viññātabbaṃ.
140-2140-2. 我在前面也已经指出,十八种心是无因的;与疑和掉举相应的心则是一因的——世尊是这样说的。在欲界,属于欲界的善异熟和唯作,按善、异熟、唯作来分,有十二种心;不善的有十种;这样一共二十二种心是二因的。在欲界,属于欲界的善异熟和唯作,按善、异熟、唯作来分,有十二种心。一切广大心、无量心以及出世间心,则是三因的。
140-2. Heṭṭhā mayāpi niddiṭṭhā aṭṭhārasa cittuppādā ahetukā, vicikicchuddhaccasaṃyuttaṃ cittaṃ ekahetukaṃ evaṃ udīritaṃ bhagavatā. Kāme kāmāvacare puññavipākakriyato kusalavasena ca vipākavasena ca kiriyāvasena ca dvādasadhā cittuppādā akusalā ca dasadhā cāti bāvīsati cittuppādā duhetukā. Kāme kāmāvacare puññavipākakriyato puññavasena ca vipākavasena ca kiriyāvasena ca dvādasadhā cittuppādā. Sabbaṃ mahaggatañceva appamāṇaṃ lokuttaracittañca tihetukaṃ.
143-50依产生色、威仪路、表与不产生等,即依产生色、威仪路、表,产生威仪路与色,只产生色,以及三种作用皆不产生的方式,一切心分为四种。其中,十二不善心、欲界善心、欲界十唯作心及二神通心,这三十二心生起色、造作威仪路并产生表。善广大心、唯作广大心及八出世间心,这二十六心生起色、造作威仪路,却不产生表,此为其义。这些心限定于两种作用。除十识外,于二地之果报——二意界、三推度心、大果报心及色界果报心等十八种果报心,以及意界唯作心——此十九心只生起色,不作余二种。又,双五识,因前已说为“十识”,故再说。无色界之果报心、一切众生的结生心以及阿拉汉的死心,这十六心不造作三种作用。
143-50.Rūpīriyāpathaviññatti-janakājanakāditoti rūpairiyāpathaviññattijanakavasena rūpairiyāpathajanakavasena ca rūpajanakavasena ca tikiccājanakavasena cātiādīhi pakārehi sabbaṃ cittaṃ catubbidhaṃ hoti. Tattha tasmiṃ citte dvādasākusalā, kāmadhātuyā kusalā, tathā kāme dasa kiriyā, abhiññāmānasaṃ dvayaṃ, ime bāttiṃsa mānasā rūpāni samuṭṭhāpenti, iriyāpathaṃ kappenti, viññattiṃ janayanti. Kusalā mahaggatamānasā kiriyā ca mahaggatamānasā, aṭṭha anāsavacittāni, chabbīsati ca mānasā rūpāni samuṭṭhāpenti, iriyāpathaṃ kappenti. Copanaṃ na pāpenti viññattiṃ na janayantīti attho. Ime cittuppādā dukiccaniyatā , dasa viññāṇe ṭhapetvā dvīsu bhūmīsu vipākā manodhātudvayasantīraṇattayamahāvipākarūpavipākānaṃ vasena aṭṭhārasa pākā manodhātu kiriyā cevāti imāni ekūnavīsati cittāni rūpāni samuṭṭhāpenti, itaradvayaṃ na karonti, puna dvepañcaviññāṇā paṭhamaṃ ‘‘dasa viññāṇe’’ti vuttattā ‘‘punā’’ti vuttā. Arūpīsu vipākā ca sabbesaṃ sattānaṃ paṭisandhicittañca arahato cuticittañca ime soḷasa mānasā tikiccāni na karonti.
151佛陀根据一处、二处、三处、四处、五处的区别,以及一种作用、两种作用、三种作用、四种作用、五种作用的分类,把心讲成五种,也就是五类心。具有五种清净眼的佛陀宣说了这些,并作了讲解。
151.Ekadviticatuṭṭhāna-pañcaṭṭhānappabhedato ekakiccadvikiccatikiccacatukiccapañcakiccabhedena pañcadhā cittaṃ pañcapakāraṃ cittaṃ pañcanimmalalocano buddho akkhāsi kathesi.
所有善与不善的心生起,以及大唯作心。
广大唯作心,以及四种果心。
Kusalākusalā sabbe, cittuppādā mahākriyā; Mahaggatā kriyā ceva, cattāro phalamānasā.
153所有五十五种心之生起,都只是在速行处、只是以速行的作用,在同一处所、同一作用上,由远离渴爱、慢、邪见的世尊无杂乱地决定并宣说。
153.Sabbeva pañcapaññāsa cittuppādā javanaṭṭhānatoyeva javanakiccavaseneva ekaṭṭhāne ekakicce nippapañcena satthunā taṇhāmānadiṭṭhivirahitena satthunā niyāmitā kathitā.
154再者,双五识的心生起,在见、闻、嗅、尝、触这五种情形中,依次由世尊确定。
154.Puna dvepañcaviññāṇā cittuppādā dassane savane tathā ghāyane sāyanaṭṭhāne phusane paṭipāṭiyā satthunā niyāmitā.
155三种意界在转向和领受时,这六十八种心生起,都落在同一个依处,达到同一种作用。
155. Manodhātuttikaṃ āvajjane paṭicchane, ete aṭṭhasaṭṭhi cittuppādā ekaṭṭhānikataṃ ekakiccabhāvaṃ gatā pattā bhavanti.
156-8世尊说过,有两种心合称为“二处”。悦俱心在五门中可以是推度心。在六门中,当所缘强而极大时,它可以是彼所缘;同样地,在五门中有确定心。而在意门中,则是对一切所缘的转向。这两种心就叫做“二处”。
156-8. Cittadvayaṃ dviṭṭhānikaṃ nāma udīritaṃ bhagavatā, somanassayutaṃ cittaṃ pañcadvāre santīraṇaṃ siyā. Chadvāre tadālambaṇañca balavārammaṇe atimahantārammaṇe sati siyā , tathā voṭṭhabbanaṃ pañcadvāresu voṭṭhabbanaṃ hoti. Manodvāresu pana sabbesaṃ ārammaṇānaṃ āvajjanaṃ hoti, idaṃ cittadvayaṃ dviṭṭhānikaṃ nāma hoti.
159这些广大异熟心,从结生的立足点看、从结生的作用看,从有分的立足点看、从有分的作用看,从死的立足点看、从死的作用看,被牟尼认为是九种立足处、三种作用。
159. Paṭisandhiyā ṭhānato paṭisandhiyā kiccavasena bhavaṅgassa ṭhānato bhavaṅgassa kiccavasena cutiyā ṭhānato cutiyā kiccavasena te mahaggatavipākā nava tiṭṭhānikā tikiccāti muninā matā.
160-3八种欲界大异熟心,从结生与有分的角度、从结生与有分的作用角度、从彼所缘的角度、从彼所缘的作用角度,以及从死没的处所角度来说,是四种处所的心。智者如此宣说。与舍俱的善异熟和不善异熟这两颗心,在五门中执行推度作用;在六门中,当所缘有力时,也可以成为彼所缘。从结生、有分和死没的处所角度来看,牟尼宣说这两颗心为五种处所的心。
160-3.Aṭṭha kāmā mahāpākā, paṭisandhibhavaṅgato paṭisandhibhavaṅgavasena tadārammaṇato ceva tadārammaṇavasena ca eva cutiṭṭhānavasena ca aṭṭha cittāni catuṭṭhānikacittāni honti, iti vacanaṃ dhīro niddise, kusalākusalapākopekkhāsahagatadvayaṃ pañcadvāre santīraṇaṃ bhave, chadvārikesupi balavārammaṇe sati tadārammaṇatā siyā. Paṭisandhibhavaṅgānaṃ ṭhānavasena ca cutiṭṭhānavasena ca idaṃ cittadvayaṃ pañcaṭṭhānikacittaṃ nāmāti udīritaṃ muninā.
164二心具有五种作用,八心具有四种作用,九心具有三种作用,二种心生起具有二种作用。除了这些心生起之外,其余的生起各具一种作用。
164.Pañcakiccaṃ dvayaṃ cittaṃ, aṭṭhakaṃ pana catukiccaṃ, navakaṃ tikiccaṃ, dve cittuppādā dvikiccā, imesaṃ imehi cittuppādehi sesaṃ ekakaṃ kiccaṃ.
有分、转向,以及见、领受;
推度、确定之后,速行是第七个。
Bhavaṅgāvajjanañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ; Santīraṇaṃ voṭṭhabbanaṃ, javanaṃ bhavati sattamaṃ.
166心有六种,这是依眼识、耳识、鼻识、舌识、身识、意识这六种识的差别而成为六种;依眼、耳、鼻、舌、身、意这六界以及意识界,共七界的差别,心则有七种。
166.Chabbidhaṃ hoti taṃ channaṃ taṃ cittaṃ channaṃ cakkhusotaghānajivhākāyamanoviññāṇānaṃ pabhedato chabbidhaṃ hoti, cakkhusotaghānajivhākāyamanodhātumanoviññāṇadhātūnaṃ sattannaṃ vasena cittaṃ sattadhā hoti.
167单一所缘的六种心;按五种所缘的区分,以及六种所缘和六种所缘心来说,意门心共有八种。
167.Ekekārammaṇaṃ chakkaṃ, pañcārammaṇabhedato chaḷārammaṇato ceva chaḷārammaṇacittavasena mano cittaṃ aṭṭhavidhaṃ hoti.
168其中,在这类心里,两种五识各自只取一种境;两种心生起以色为所缘;声等每一种境各有两种心生起为所缘。
168.Tattha tasmiṃ citte dvepañcaviññāṇā ekekagocarā honti, dve cittuppādā rūpārammaṇikā, dve dve cittuppādā saddādigocarā.
169除去五神通的一切广大心和一切出世间心,这些心都只缘取单一所缘。
169. Pañcābhiññāvivajjitaṃ sabbaṃ mahaggataṃ, sabbaṃ lokuttarañca iti idaṃ cittaṃ ekekārammaṇaṃ bhave.
170这六种单一所缘的心,应当由智者了知;而三种意界则被称为以五种所缘为所缘。
170. Idaṃ chakkaṃ ekekārammaṇaṃ vibhāvinā ñeyyaṃ, manodhātuttayaṃ pañcārammaṇikaṃ nāma bhave.
171欲界心共有四十种;同样地,每一种心以及所有神通心,都以六种境为所缘,所以智者应当知道,它们名为“六所缘”。
171. Kāmāvacaracittāni cattālīsaṃ tathā ekekaṃ sabbāni abhiññāni ca chaḷārammaṇikānīti chaḷārammaṇikāni nāma paṇḍitena viññeyyāni.
172在七识界里,把最后那个意识界按善、不善、无记分成三类,心就有九种。
172. Sattaviññāṇadhātūsu pacchimaṃ manoviññāṇadhātuñca kusalākusalābyākatavasena tidhā katvā navavidhaṃ cittaṃ hoti.
173意识界的区分,仅按福与非福,以及异熟与唯作的不同,共有七十六种。
173. Manoviññāṇadhātuyā bhedo puññāpuññavaseneva vipākakiriyabhedato chasattatividho hoti.
174把意界按异熟和唯作分成两种,再加上前面说过的九种心,那么意门心一共有十种。
174. Manodhātuṃ vipākakiriyabhedato dvidhā katvā pubbe vuttehi navadhā cittehi mānasaṃ dasadhā hoti.
175后两个界是意界和意识界。把意界按善异熟、不善异熟和唯作分成三种;把意识界按善、不善和无记分成三种;再加上眼识、耳识、鼻识、舌识、身识,心一共有十一种。智者应当把这段话讲清楚。
175.Pacchimaṃ dhātudvayaṃ manodhātumanoviññāṇadhātudvayaṃ, manodhātuṃ kusalavipākaakusalavipākakiriyāvasena tidhā katvā, manoviññāṇadhātuñca kusalākusalābyākatavasena tividhā katvā cakkhusotaghānajivhākāyaviññāṇehi saha cittaṃ ekādasavidhaṃ hoti, iti idaṃ vacanaṃ paṇḍito paridīpaye.
176意识界也要按善、不善等,从善、不善、异熟、唯作的角度分成四种。智者说,这个心连同眼识、耳识、鼻识、舌识、身识,再连同三种意界,一共也可分为十二种。
176. Manoviññāṇadhātumpi kusalākusalādito kusalākusalavipākakiriyāvasena catudhā vibhajitvāna taṃ cittaṃ cakkhusotaghānajivhākāyaviññāṇehi saha tippakārāya manodhātuyā ca saha dvādasadhāpi dhīro vade.
177-9心以十四种处的差别而有十四种,即依结生、依有分、依死、依转向、依五种识的作用、依领受心、依推度、依确定与速行,以及依彼所缘心。如此,以这种方式,从处的差别和作用差别来说,心成为十四种。智者应当阐明、开示这段话。
177-9. Cittaṃ cuddasaṭṭhānabhedena cuddasadhā bhave, paṭisandhiyā vasena ca bhavaṅgavasena ca cutiyā vasena ca āvajjanassa vasena ca pañcannaṃ dassanādīnaṃ kiccānaṃ vasena ca sampaṭicchanacetaso vasena ca santīraṇassa vasena ca voṭṭhabbanajavanānaṃ vasena ca, yathā evaṃ tadārammaṇacittassa vasena cāti evaṃ iminā pakārena ṭhānabhedato kiccabhedena cuddasadhā cittaṃ hoti, iti idaṃ vacanaṃ dhīro paridīpaye paridīpeyya.
180心因为地和人的差别而不同,也就是随着地的差别和人的差别而转起,所以这个心有多种多样。智者应当阐明并开示这个说法。
180.Bhūmipuggalanānattavasena bhūminānattavasena, puggalanānattavasena ca cittānaṃ pavattito idaṃ cittaṃ bahudhā hoti, iti vacanañca dhīro vibhāvaye pakāseyya.
181在这教法里,如果有智慧的比丘对“一种等”这类分类方法很熟练、很在行,那么阿毗达摩中所说的种种义理,对这位比丘来说就像握在手里、已经拿到手中一样,如同余甘子,如同纯净的摩尼珠。
181.Idha imasmiṃ sāsane yo bhikkhu matimā imasmiṃ ekavidhādinaye kusalo cheko hoti, abhidhamme pavattā atthā tassa bhikkhuno hatthagatā hatthapaviṭṭhā āmalakā viya suddhamaṇikā viya honti.