第二十五章
Pañcavīsatimo paricchedo
观的增长论
25. Vipassanāvuddhikathā
戒清净、心清净、见清净、度疑清净。
达到[上述清净]之后,先依组合整体把握,之后再作简择。
Sīlacittadiṭṭhikaṅkhāvitaraṇavisuddhiyo ; Patvā kalāpato tāva, sammaseyya tato paraṃ.
从组合(色聚)入手进行观照思惟,以及观照生起与坏灭。
坏灭智、怖畏智,以及如实看清过患后的厌离。
Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ; Bhaṅgañāṇaṃ bhayañāṇaṃ, tathādīnavanibbidā.
想要解脱的智,以及审察随观;
安住于行舍随顺的颠倒次第。
Muccitukamyatāñāṇaṃ, paṭisaṅkhānupassanā; Saṅkhārupekkhānulomamiccānukkamato ṭhitā.
观智被称为“观”,是十种智的相续传承;
观照三相之后,在诸行中持续运转。
Vipassanāti cakkhātā, dasañāṇaparamparā; Lakkhaṇattayamāhacca, saṅkhāresu pavattati.
因此,首先应从色聚入手,观照三相。
已经用正慧观察了过去等诸蕴、处、界。
Tasmā kalāpato tāva, sammaseyya tilakkhaṇaṃ; Sammasitvā atītādikhandhāyatanadhātuyo.
诸蕴是无常的,因为它们的本质是坏灭;诸蕴是苦的,因为它们的本质是可怕。
无我,以无实体之义,应当这样反复思择。
Aniccā te khayaṭṭhena, khandhā dukkhā bhayaṭṭhato; Anattā asārakaṭṭhena, iccābhiṇhaṃ vicintayaṃ.
当他这样反复观察时,三相就会显现出来。
修行者接着在诸行中,从刹那、相续和时分来观察。
Tassevaṃ sammasantassa, upaṭṭhāti tilakkhaṇaṃ; Saṅkhāresu tato yogī, khaṇasantatiaddhato.
对现在诸法的生起与灭去,也同样地(观察)。
他确实在那里以五十种行相随观。
Paccuppannāna dhammānaṃ, udayañca vayaṃ tathā; Paññāsākārabhedehi, anupassati tattha hi.
无明、渴爱与业的生起和灭尽;
五蕴的集与灭,也同样被开示了。
Avijjātaṇhākammānaṃ, udayā ca nirodhato; Samudayā nirodhā ca, pañcannaṃ dassitā tathā.
从色之食的三种中,从触、从名色……
关于识的,全部四十种相关联的。
Rūpassāhārato tiṇṇaṃ, phassato nāmarūpato; Viññāṇasseti sabbepi, cattālīsa samissitā.
生起的特征与坏灭
在这里,看见此相者
从刹那和生起来说,
它们一共是五十个。
Nibbattilakkhaṇaṃ bhaṅga- Lakkhaṇañcettha passato; Khaṇatodayato ceti, Samapaññāsa honti te.
就这样,通过五蕴这一角度,它们的生起与灭去已被分别说明。
应当根据处等种种差别,恰如其分地加以配合。
Iti khandhamukhenete, vibhattā udayabbayā; Āyatannādibhedehi, yojetabbā yathārahaṃ.
如此观见生与灭的瑜伽行者,
诸行明现,三相现起。
Udayañca vayañcevaṃ, passato tassa yogino; Vibhūtā honti saṅkhārā, samuṭṭhāti tilakkhaṇaṃ.
还有菩提分法,
他们尤其看见。
从那里生起种种杂染,
以十种杂染为基础。
Bodhipakkhiyadhammā ca, Te passanti visesato; Tato jāyantupaklesā, Dasopaklesavatthukā.
光明、喜、轻安,胜解和策励;
快乐的智慧现起,还有舍与贪爱。
Obhāso pīti passaddhi, adhimokkho ca paggaho; Sukhaṃ ñāṇamupaṭṭhānaṃ, upekkhā ca nikanti ca.
他们被贪爱、我慢和邪见这三种执取所控制。
他贪著享受,抬高自己,把一切执为“我的”,于是就被染污了。
Taṇhāmānadiṭṭhiggāhavasena tividhepi te; Assādento unnamanto, mamāyanto kilissati.
没有智慧的人以为:我已经证得了道、果和涅槃;
增上慢的人自以为已经觉悟,其实并没有证到。
Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, pattosmīti akovido; Vekkhabujjhāti maññanto, pappoti adhimāniko.
这些并不是道等法,
从渴爱、执取等对象的角度来看;
渴爱、慢和邪见是杂染,也是障碍。
Maggādayo na hontete, Taṇhāgāhādivatthuto; Taṇhāmānadiṭṭhiyo cupaklesā paripanthakā.
古人正是对诸蕴生灭的观察。
以三相为所缘,这道就是涅槃的助缘。
Porāṇameva khandhānaṃ, udayabbayadassanaṃ; Tilakkhaṇārammaṇato, maggo nibbānapaccayo.
他这样分辨正道与非道,就能成就。
这种清净就叫作道非道智见。
Iti maggaṃ amaggañca, visodhentassa sijjhati; Visuddhi ca maggāmaggañāṇadassananāmikā.
同样,另一种清净是观察生灭。
从“开始”起,名为行道智见。
Tathāparā visuddhīnaṃ, udayabbayadassanaṃ; Ādiṃ katvā paṭipadāñāṇadassananāmikā.
后来,清净了杂染与散乱之后,就像从前一样。
有智慧的人这样修行,观察事物的生起与坏灭。
Pacchā saṃklesavikkhepavisuddhantaṃ yathā pure; Paṭipajjati medhāvī, udayabbayadassanaṃ.
就这样,在生灭怖随观智的道途中;
正在修学的人,观很快就会成熟。
Iti khodayabbayānupassanāñāṇavīthiyaṃ; Sikkhantassācireneva, paripakkā vipassanā.
舍弃生起的运作方式,只以努力坚定地决心。
因为对生起的迷执,他只是一直安住在坏灭上。
Pahāyodayavohāraṃ, vayamevādhimuccato; Uppādābhogamohāya, bhaṅgamevānutiṭṭhati.
就像从那里倾泻而下的瀑布水流,又像恒河的水一样;
就像被折断的草一样,又像火焰的顶端一样。
Tato nijjharadhārāva, gaṅgāvārodakaṃ viya; Bhijjamānatiṇāniva, paṭipajjā sikhā viya.
1006(此段无对应巴利原文内容,无法翻译。)
1006.
当诸行正在坠落、正在消散,也正在坏灭的时候;
对于正在观察的人,坏随观智被激发起来。
Patante ca vayante ca, bhijjanticceva saṅkhate; Passato tassa bhaṅgānupassanāñāṇamīritaṃ.
从此之后,以怖畏随观,观照者视之为有怖畏;
过患随观智,也就是“过患”。
Tato bhayānupassanā, sabhayāti vipassato; Ādīnavānupassanā-ñāṇaṃ ādīnavāti ca.
生厌修行者的厌离随观;
想要解脱的智,此后就是想要从那里解脱的人。
Nibbidānupassanā ca, nibbindantassa yogino; Muccitukamyatāñāṇaṃ, tato muccitumicchato.
如果它是恒常的,就不会灭去;如果它是快乐的,就不会被逼迫。
如果自我能受控而转,因其不存在,他们就不会那样。
Niccā ce na nirujjheyya, na bādheyya sukhā yadi; Vase vatteyya attā ce, tadabhāvā na te tathā.
如此想要好好解脱,应从直接亲证而后。
审察随观智生起时,被称为它。
Suṭṭhu muccitumiccevaṃ, paṭipaccakkhato tato; Paṭisaṅkhānupassanā-ñāṇaṃ jātanti vuccati.
好好审察诸行中的三相;
对于已经完全了知的行,也同样地随观。
Sādhukaṃ paṭisaṅkhāya, saṅkhāresu tilakkhaṇaṃ; Supariññātasaṅkhāre, tatheva paṭipassati.
诸行确实都是无常、苦、无我的,除此之外没有别的。
我或我所,都不是我,也不是我的。
Aniccā dukkhānattā ca, saṅkhārāva na cāparo; Attā vā attanīyaṃ vā, nāhaṃ na tu mamāti ca.
就在那里保持中立,远离喜与贪。
他因为不把诸行当成我或我所有的,所以对诸行只是旁观而不执著。
Tatova tattha majjhatto, nandirāgavinissaṭo; Attattaniyabhāvena, saṅkhāresvajjhupekkhati.
他的智被称为行舍,如是宣说。
从那个出起(vuṭṭhāna)所构成的,称为随顺。
Saṅkhārupekkhāsaṅkhātaṃ, ñāṇaṃ tassa itīritaṃ; Tato vuṭṭhānaghaṭitaṃ, anulomanti vuccati.
对诸行已经彻底遍知,对三相已经善加把握;
对于保持舍心的人来说,他的观已经达到了顶峰。
Supariññātasaṅkhāre, susammaṭṭhatilakkhaṇe; Upekkhantassa tasseva, sikhāpattā vipassanā.
以诸行法为所缘,暂时相续运转。
就像看见岸的鸟,只要还看不到对岸。
Saṅkhāradhamme ārabbha, tāva kālaṃ pavattati; Tīradassīva sakuṇo, yāva pāraṃ na passati.
当他见到涅槃时,那时就进入了出起所摄的状态。
名为导向出起者,被称为连同随顺。
Yadā passati nibbānaṃ, vuṭṭhānagahitā tadā; Vuṭṭhānagāminī nāma, sānulomā pavuccati.
他这样以两种清净,成为清净的修观者;
他圆满践行内观之道,因此被称为……
Iti dvīhi visuddhīhi, visuddhāya vipassato; Vipassanāpaṭipadaṃ, pūretīti pavuccatīti.