第二十四章
Catuvīsatimo paricchedo
第24章 摄受清净的讨论
24. Pariggahavisuddhikathā
以如上所说的戒清净和心清净为庄严;
具足了精勤与意乐,并因此乐于涅槃。
Sīlacittavisuddhīhi, yathāvuttāhi maṇḍito; Payogāsayasampanno, nibbānābhirato tato.
按照蕴、处、界等的分类,各随其所应。
从特相、现起和近因的角度来区分。
Khandhāyatanadhātādippabhedehi yathārahaṃ; Lakkhaṇapaccupaṭṭhāna-padaṭṭhānavibhāgato.
把握了诸行之后,名色如何,
有慧的人就在那里辨析并如实观察。
Pariggahetvā saṅkhāre, nāmarūpaṃ yathākathaṃ; Vavatthapento tatthevamanupassati paññavā.
这纯粹的名色,被称为“我身”;
这里并没有任何我、众生、命者或人。
Nāmarūpamidaṃ suddhaṃ, attabhāvoti vuccati; Natthettha koci attā vā, satto jīvo ca puggalo.
就像各种零件组合起来,就有了“车”这个声音(名称);
当诸蕴存在时,就约定俗成地称为“有情”。
Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti; Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.
蕴、处、界,按各自相应的顺序;
不间断地持续流转,就叫做轮回。
Khandhāyatanadhātūnaṃ, yathāyogamanukkamo; Abbocchinno pavattanto, saṃsāroti pavuccati.
就这样,以种种方式,三界的一切法被统摄;
对地界等法的界定,以及观见清净行法。
Iti nānappakārena, tebhūmakapariggaho; Bhūmidhammavavatthānaṃ, suddhasaṅkhāradassanaṃ.
通过断除我见,来净化见的染污。
被称为见清净的,说的就是这种智。
Attadiṭṭhipahānena , diṭṭhisaṃklesasodhanaṃ; Diṭṭhivisuddhi nāmāti, ñāṇametaṃ pavuccati.
已把握诸行的人,是因为不希求名色;
从那以后,他按照相应的情况去观察、把握各种条件。
Pariggahitasaṅkhāro, nāmarūpamapatthiyā; Tato paraṃ yathāyogaṃ, pariggaṇhati paccaye.
在那里,渴爱是苦的起因,也是引导轮回的力量;
把诸行聚合起来,藉由在此处彼处投生。
Dukkhasamudayo tattha, taṇhā saṃsāranāyikā; Samodhāneti saṅkhāre, tattha tatthupapattiyā.
这本身就是从渴爱所生起的,因此被称为苦;
它的不运转就是涅槃,而道是引向它的。
Taṇhāsambhavamevetaṃ, tasmā dukkhaṃ pavuccati; Tadappavatti nibbānaṃ, maggo taṃpāpakoti ca.
也是通过四圣谛决定之门而成为诸缘;
有些人执取诸行,另一些人则不然。
Catusaccavavatthāna-mukhenevampi paccaye; Pariggaṇhanti ekacce, saṅkhārānamathāpare.
以光、虚空、风、水、地作为近依缘;
得到有分的转变后,就各自随宜而行。
Ālokākāsavāyāpapathaviñcupanissayaṃ; Bhavaṅgapariṇāmañca, labhitvāva yathārahaṃ.
依靠六种所依处,以及六种门与所缘。
依靠作意,无色法才生起。
Cha vatthūni ca nissāya, cha dvārārammaṇāni ca; Paṭicca manasikāraṃ, pavattanti arūpino.
色法各自依其生起之源,并按照各种分别而显现。
某些人如是说:诸法运转,把握诸缘。
Yathāsakasamuṭṭhānaṃ , vibhāgehi ca rūpino; Pavattanti ekacceti, pariggaṇhanti paccaye.
诸行以无明为缘而存在,此后同样如此。
识、名色,以及被称为六处的部分。
Avijjāpaccayā honti, saṅkhārā tu tato tathā; Viññāṇaṃ nāmarūpañca, saḷāyatananāmakaṃ.
触、受、渴爱、取,以及从这些产生的有。
生、老和死,都各自按照相应的方式发生。
Phasso ca vedanā taṇhā, upādānaṃ bhavo tato; Jāti jarā maraṇañca, pavattati yathārahaṃ.
从那时起,忧愁、悲泣,以及同样的苦;
忧与恼也随宜而生起。
Tato soko paridevo, dukkhañceva tathāparaṃ; Domanassamupāyāso, sambhoti ca yathārahaṃ.
这整个苦蕴的生起,就是这样。
只有缘起,并没有别的什么造作者。
Etassa kevalassevaṃ, dukkhakkhandhassa sambhavo; Paṭiccasamuppādova, natthañño koci kārako.
在这里,无明等两支,属于过去和未来;
生等其余八支,则被称为现在。
Tatthāvijjādayo dvepi, addhātīto anāgato; Jātādayopare aṭṭha, paccuppannoti vaṇṇito.
行依福、非福与不动,也分为三种。
存在的一部分以及业,被称为业轮转。
Puññāpuññāneñjavasā, saṅkhārā tividhā tathā; Bhavekadeso kammañca, kammavaṭṭanti vuccati.
无明、渴爱和执取,是烦恼的轮转;其他的,
果报轮转,就是七支,以及结生有。
Avijjātaṇhupādānā, klesavaṭṭamathāpare; Vipākavaṭṭaṃ sattāpi, upapattibhavopi ca.
然而,执取无明与行,它们就是已被执取了。
渴爱、执取与存在,就是过去的五种因。
Avijjāsaṅkhārānaṃ tu, gahaṇe gahitāva te; Taṇhupādānabhavāti, atīte pañca hetavo.
在摄取爱、取、有的时候,它们也同样被摄取了;
无明与行,也属于现在的五支之中。
Taṇhupādānabhavānaṃ, gahaṇe gahitāva te; Avijjā saṅkhārā ceti, paccuppannepi pañcake.
以识等为自性,显示了五种果报;
同样地,就以“生”等名称,说它是未来。
Viññāṇādisarūpena, dassitaṃ phalapañcakaṃ; Tathā tadeva jātādi-nāmenānāgatanti ca.
过去有五种因,现在有五种果。
现在有五种因,未来有五种果。
Atīte hetavo pañca, idāni phalapañcakaṃ; Idāni hetavo pañca, āyatiṃ phalapañcakaṃ.
因是果,果是因,又是因是果。
他们讲了三连结、四概要、二十种行相。
Hetuphalaṃ phalahetu, puna hetuphalāni ca; Tisandhi catusaṅkhepaṃ, vīsatākāramabravuṃ.
对义与法的通达和开示,各随其所宜。
因为四种(义、法、通达、开示)都很深奥,所以被认为是四种甚深。
Atthadhammapaṭivedha-desanānaṃ yathārahaṃ; Gambhīrattā catunnampi, catugambhīratā matā.
一与异的理路,以及无作用的理路;
同样地,关于“如是法性”的理则,也说了有四种。
Ekattanānattanayā, abyāpāranayoparo; Tathevaṃdhammatā ceti, nayā vuttā catubbidhā.
969第969段没有可翻译的巴利文内容。
969.
被老、死、忧等不断折磨的人,
诸漏生起时,无明也跟着运转。
Jarāmaraṇasokādi-pīḷitānamabhiṇhaso; Āsavānaṃ samuppādā, avijjā ca pavattati.
诸行也像过去那样,以无明为缘而存在。
就像这样,束缚不断绝,这无始的轮回之轮。
Avijjāpaccayā honti, saṅkhārāpi yathā pure; Baddhāvicchedamiccevaṃ, bhavacakkamanādikaṃ.
那以渴爱与无明为车毂、以老死为轮辋的它;
其余各种行相组成的轮辐,套在三有的战车上。
Taṇhāvijjānābhikaṃ taṃ, jarāmaraṇanemikaṃ; Sesākārādighaṭikaṃ, tibhavārathayojitaṃ.
三时与三轮,以及像这样的三连结组合;
以四种简要概括的甚深方法所庄严的教说。
Tiaddhañca tivaṭṭañca, tisandhighaṭikaṃ tathā; Catusaṅkhepagambhīranayamaṇḍitadesanaṃ.
二十种行相的分别,十二种行相的归纳;
智者阐明“法住性”,也就是此缘性。
Vīsatākāravibhāgaṃ, dvādasākārasaṅgahaṃ; Dhammaṭṭhitīti dīpenti, idappaccayataṃ budhā.
这缘起,从缘行相之名来命名。
简要来说,以及从详细来说,按照种种行相的差别。
Paṭiccasamuppādoyaṃ, paccayākāranāmato; Saṅkhepato ca vitthārā, vividhākārabhedato.
它让依靠条件而生起的事物,随着无明等的运作而生起。
通过无明等的灭尽,而完全灭尽。
Janeti paccayuppanne, avijjādipavattiyā; Avijjādinirodhena, nirodheti ca sabbathā.
它只是依着“缘”和“非缘所生”这两种方式在运转。
有些人奔向轮回,执取诸缘。
Paccayappaccayuppanna-vaseneva pavattati; Saṃsāroyanti ekacce, pariggaṇhanti paccaye.
从《发趣论》大论的分别部分来看,
有些人执取二十四种缘。
Samantapaṭṭhānamahāpakaraṇavibhāgato; Ekacce pariggaṇhanti, catuvīsati paccaye.
就这样,以种种方式对诸缘的摄受;
应当知道,这就是对有缘名色的确定。
Iti nānappakārena, paccayānaṃ pariggaho; Sappaccayanāmarūpaṃ, vavatthānanti veditaṃ.
对缘起法则的智见,即观察诸缘的行相。
被称为法住、如实智见的智慧。
Idappaccayatāñāṇaṃ, paccayākāradassanaṃ; Dhammaṭṭhiti yathābhūtañāṇadassananāmakaṃ.
在三时的区分中,净化疑惑与杂染;
被称为度疑清净。
Kālattayavibhāgesu , kaṅkhāsaṃklesasodhanaṃ; Kaṅkhāvitaraṇā nāma, visuddhīti pavuccatīti.
以上,在“涅槃分别”这一部分中,“把握清净”的讨论到此结束。
Iti nibbānavibhāge pariggahavisuddhikathā niṭṭhitā.