第14章
Cuddasamo paricchedo
众聚生起论
14. Rāsisambhavakathā
只有九种随附法,以及十八种聚集。
由二十九种合成,十种和两种是有分别的。
Naveva yevāpanakā, aṭṭhārasa ca rāsayo; Navabhiṃsatisambhinnā, dasa dve savibhattikā.
一、二、三、四、六、七处这些情况都没有过失;
二十七、七、一,两种和一,又一种。
Ekadvayaticatuchasattaṭṭhānānavajjake; Sattavīsati satteko, dvayameko punekako.
只有十种所余法,以及十一种聚。
二十八种混合而成,只有十种是有分别的。
Daseva yevāpanakā, ekādasa ca rāsayo; Aṭṭhavīsatisambhinnā, daseva savibhattikā.
而它们则固定于一、二、三、四、六处。
十八种、七种和一种,一与一就是恶。
Ekadvayaticatukkachaṭṭhānaniyatā pana; Aṭṭhārasa ca satteko, eko cekova pāpake.
有两种是随附法,而聚则有四种。
其中十三种是不混杂的,只有三种是有分别的。
Dve yevāpanakā honti, rāsayo ca catubbidhā; Terasettha asambhinnā, tayova savibhattikā.
十种、二种和一种属于无因的,依一、二、三处而成立;
这样,无过失、有过失以及无因的,是结合之意愿。
Ekadvayatikaṭṭhānā, dasa dveko ahetuke; Iccānavajjā sāvajjā-hetuke yoganicchayo.
即使七种有罪也不存在,无罪的阐明者存在。
在无因的事物里,也没有道等这一类,一共十四种。
Sattāpi natthi sāvajje, niravajje pakāsako; Ahetuke ca maggādirāsayo natthi cuddasa.
无过失法不存在于有过失心中,有过失法亦不存在于无过失心中;
在心生起中确实不存在;在无因(的心生起)中,两者也不存在。
Anavajjā tu sāvajje, sāvajjakānavajjake; Cittuppādamhi nattheva, natthobhayamahetuke.
有过失的(法)就归到有过失的一类,没有过失的(法)就归到没有过失的一类;
不过,共通的杂集在任何情况下都应被采用。
Sāvajjā pana sāvajje, anavajjānavajjake; Gahetabbā tu sabbattha, sādhāraṇā pakiṇṇakā.
在五禅心的六十七种心里,应当说明;
按禅支组合的不同,在各处有类别上的区分。
Jhānapañcakacittesu, sattasaṭṭhisu niddise; Jhānaṅgayogabhedena, rāsibhedaṃ tahiṃ tahiṃ.
在四种和六种无过失的(法)当中,智与喜所成的(定)也是如此。
在二十四种护经中,应当指出有四种分别。
Catuchakkānavajjesu , ñāṇapītikataṃ tathā; Catuvīsa parittesu, catudhā bhedamuddise.
有贪者和离贪者,在无量(心)的生起中;
悲与喜存在于欲界善的大唯作中。
Sarāgavītarāgānaṃ, appamaññāpavattiyaṃ; Karuṇāmuditā honti, kāmapuññamahākriye.
已经达到近行定和安止定、自身安乐、以众生为行境的人。
因此,不在第五无色界,也不在广大果报与无上境界中。
Upacārappanāpattā, sukhitā sattagocarā; Tasmā na pañcamāruppe, mahāpāke anuttare.
在入流之舍中,以及遍作等生起时;
诸禅那因为成熟结果相同,所以在那些成熟结果中也能获得。
Sotāpatitupekkhāsu, parikammādisambhave; Jhānānaṃ tulyapākattā, tappākesu ca labbhare.
远离、有贪者、违犯不生起。
当已经获得并持守时,在欲界的福业中是可以得到的。
Viratī ca sarāgānaṃ, vītikkamanasambhavā; Sampatte ca samādāne, kāmapuññesu labbhare.
由每一种感官门的破戒与思的断除功用
在道中因为成熟相同,在果中则成为决定。
Taṃtaṃdvārikadussilya-cetanucchedakiccato; Magge ca tulyapākattā, phale ca niyatā siyuṃ.
五种转起的行相和所缘各不相同,也都可能生起。
即使存在于世间,也可能各别存在,或者不各别存在。
Pavattākāravisayabhinnā pañcāpi sambhavā; Lokiye labbhamānāpi, visuṃ ceva siyuṃ na vā.
诸恶于诸恶中可得,七、六、一欲。
具色者仅两者,决定者八,其余者六。
Pāpā labbhanti pāpesu, satta chakkekakā kamā; Sarūpayevobhayakā, niyataṭṭha chaḷetare.
这些如前面所说的杂集法共通于一切处。
在那里,如果对根等还有疑惑,就不会有一境性。
Sādhāraṇā ca sabbattha, yathāvuttā pakiṇṇakā; Tattha cekaggatā natthi, indriyādīsu kaṅkhite.
欲与胜解,也属于除开二十与十一(心)的范畴。
掉举在十一种里,中舍在无过失的诸法里。
Chandādhimokkhā yevāpi, vīsekādasavajjite; Uddhaccamekādasasu, majjhattamanavajjake.
在一切处,作意有三、二、一、二、三及其余。
在八、八、二十、四,以及五、二之中,依次对应。
Sabbattha manasikāro, tidvekadvitikāpare; Aṭṭhaṭṭhavīsacatūsu, pañcadvīsu yathākkamaṃ.
在这里,从总体的角度来说,是指掉举和三种远离。
在其他地方是有分别的,在这里则是无分别的。
Samudāyavasenettha, uddhaccaviratittayaṃ; Savibhattikamaññattha, avibhattikameva taṃ.
在诸心生起中,因此这一项分为有分别和无分别。
所以,智者应当好好观察:什么是会生起的,什么是不会生起的。
Cittuppādesu tenetaṃ, vibhattiavibhattikaṃ; Iti sādhu sallakkheyya, sambhavāsambhavaṃ budhoti.