心所摄论
9. Cetasikasaṅgahakathā
七种是共通的,还有六种是杂项法;
信等二十五种,混合三十八种。
Satta sādhāraṇā ceva, cha dhammā ca pakiṇṇakā; Saddhādi pañcavīseti, aṭṭhatiṃsa samissitā.
在欲界善法中,前两种都能得到。
在第二禅里,只有三十七法,没有慧心所。
Kāmāvacarapuññesu, labbhanti paṭhamadvaye; Sattatiṃseva dutiye, paññāmattavivajjitā.
在第三禅里,就像前面说的那样,只是去掉了喜。
在第四禅里,只有三十六种,除去慧与喜这两者。
Tatiye ca yathāvuttā, pītimattavivajjitā; Chattiṃseva catutthamhi, paññāpītidvayaṃ vinā.
在大唯作心中相应,同样舍弃了诸离戒。
三十五、两个三十四、三十三,依次。
Mahākriyāsu yujjanti, hitvā viratiyo tathā; Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kamā.
除了无量之外,还与那些大异熟相应;
三十三、两个三十二、三十一,按这个顺序。
Ṭhapetvā appamaññā ca, mahāpākesu yojitā; Tettiṃsā ceva dvattiṃsadvayekattiṃsakaṃ kamā.
取来无量心之后,同样舍弃了那些戒离。
在最初的初禅色界心里,确实有三十五个。
Appamaññā gahetvāna, hitvā viratiyo tathā; Pañcatiṃseva paṭhame, rūpāvacaramānase.
在第二禅那舍弃寻,之后进一步舍弃伺;
在第四禅则舍弃喜,在第五禅则舍弃无量。
Vitakkaṃ dutiye hitvā, vicārañca tato paraṃ; Catutthe pana pītiñca, appamaññañca pañcame.
就像前面所说的那样,三十四种依次排列;
三十三、三十二和三十也都可以找到。
Yathāvuttapakārāva , catuttiṃsa yathākkamaṃ; Tettiṃsa ceva dvattiṃsa, samatiṃsañca labbhare.
与第五种相同,但除去无色界心;
地的所缘差别,以及诸支的殊胜。
Pañcamena samānā ca, ṭhapetvāruppamānasā; Bhūmārammaṇabhedañca, aṅgānañca paṇītataṃ.
把无量心放在一边,取三种远离。
在无上(出世间)初禅心里,有三十六种法。
Appamaññā ṭhapetvāna, gahetvā viratittayaṃ; Chattiṃsānuttare honti, paṭhamajjhānamānase.
在第二禅时舍弃寻,之后进一步舍弃伺;
在第四禅时舍弃喜,在第五禅时也完全舍弃。
Vitakkaṃ dutiye hitvā, vicārañca tato paraṃ; Pītiṃ hitvā catutthe ca, pañcamepi ca sabbathā.
正如前面所说的那样,五十三依次排列。
三十四和三十三,同样还有另外的三十三。
Yathāvuttappakārāva, pañcatiṃsa yathākkamaṃ; Catuttiṃsañca tettiṃsa, tathā tettiṃsa cāpare.
这样分成二十二种,都归入无过失一类中。
在五十九种心里,宣说了三十八种。
Evaṃ bāvīsadhā bhedo, anavajjesu saṅgaho; Ekūnasaṭṭhicittesu, aṭṭhatiṃsānamīrito.
彻底把握了远离和无量之后,
把每一个都抓取之后,又用一切方式彻底放下。
Viratī appamaññā ca, gahetvā pana sabbaso; Ekamekaṃ gahetvā ca, paccakkhāya ca sabbathā.
在诸欲中,善有七种,同样地,唯作也有四种;
在色界四禅里,也应当包含应作之摄。
Kāmesu sattadhā puññe, catudhā ca kriye tathā; Rūpajjhānacatukke ca, kattabboyampi saṅgaho.
用这个方法,从分类来说共有七十种。
在无可指责者中应被了知,在心念生起中有摄集。
Iminā panupāyena, samasattati bhedato; Anavajjesu viññeyyo, cittuppādesu saṅgaho.
就这样,从一切方面对没有过失作出判定;
有智慧的人明白之后,应当致力于自身,并收摄有过失的事物。
Iti sabbappakārena, anavajjavinicchayaṃ; Ñatvā yojeyya medhāvī, sāvajjesu ca saṅgahaṃ.
七种共有的法,以及六种杂项法;
四种恶共法,以及这十七种法。
Satta sādhāraṇā ceva, cha dhammā ca pakiṇṇakā; Cattāro pāpasāmaññā, dhammā sattarasevime.
在第一类里,有十九种无行,由贪和见产生;
在第二类里,由贪和慢所摄的,数量如前所说,同样那么多。
Ekūnavīsāsaṅkhāre, paṭhame lobhadiṭṭhiyā; Dutiye lobhamānena, yathāvuttā ca tattakā.
除去喜有十八种,在第三种里有贪和见。
在第四种里,同样没有喜,以贪和慢,数量相同。
Aṭṭhārasa vinā pītiṃ, tatiye lobhadiṭṭhiyā; Catutthepi vinā pītiṃ, lobhamānena tattakā.
对嗔恨心来说,没有喜俱;对无行心来说,也同样如此。
由嗔、恶作和悭吝,可得二十种。
Paṭighe ca vinā pītiṃ, asaṅkhāre tatheva te; Labbhanti dosakukkucca-macchariyāhi vīsati.
在无行里所说的那些,在有行里则分成五种。
与昏沉睡眠俱的二十一种、二十种、二十二种超越者。
Asaṅkhāresu vuttā ca, sasaṅkhāresu pañcadhā; Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.
在掉举心中舍弃了欲求与喜,对他们来说恰是十五个。
舍弃了解脱与胜解,并采取疑心,在疑心中亦然。
Chandaṃ pītiñca uddhacce, hitvā pañcadaseva te; Hitvā vimokkhaṃ kaṅkhañca, gahetvā kaṅkhite tathā.
二十七种法,由十二种摄来统摄。
智者应当明了,在十二种不善心中。
Sattavīsatidhammānaṃ, iti dvādasa saṅgahā; Dvādasāpuññacittesu, viññātabbā vibhāvinā.
舍弃该舍弃的诸法,再按合适的方式取用;
智者在这里也应该知道,这三十四种摄受。
Hitvā chāniyate dhamme, gahetvā ca yathārahaṃ; Catuttiṃsāpi viññeyyā, saṅgahā tattha viññunā.
唯于十二种不善法中,了知更上的摄类。
在应当知道的无因心里,怎样按顺序归类?
Dvādasākusalesveva, ñatvā saṅgahamuttaraṃ; Ñeyyāhetukacittesu, saṅgahaṃ kamato kathaṃ?
七种共通的,以及不含欲的杂项。
在生笑心里,只开示了十二种。
Satta sādhāraṇā chandavajjitā ca pakiṇṇakā; Hasituppādacittamhi, dvādaseva pakāsitā.
在确定心,没有喜;在乐推度心,没有精进。
前面说过的十一种法,也在两种心里面讲过了。
Voṭṭhabbe ca vinā pītiṃ, vīriyaṃ sukhatīraṇe; Ekādasa yathāvuttā, dhammā dvīsupi desitā.
在意界三法里,以及舍推度二法里;
就像前面说的那样,除去精进和喜,共有十种。
Manodhātuttike ceva, upekkhātīraṇadvaye; Dasa honti yathāvuttā, hitvā vīriyapītiyo.
七种是共有的,由五识生起。
如是,于无因心中,五种之摄已成立。
Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā; Iccāhetukacittesu, pañcadhā saṅgaho ṭhito.
心所法这样算完后,再在心法上计数;
智者把心和心所合在一起,也能加以计算。
Iti cetasike dhamme, cittesu gaṇite puna; Cittena saha saṅgayha, gaṇeyyāpi ca paṇḍito.
凡是所说的三十八种,它们又与心一起再次计算。
三十九这个数,应当按一切处各加一来理解。
Aṭṭhatiṃsāti ye vuttā, cittena saha te puna; Ekūnacattālīseti, sabbatthekādhikaṃ naye.
二十二、十、二和五,按各自对应的情形。
关于相应法的摄类,有三十九种论说。
Bāvīsevaṃ dasa dve ca, pañca ceti yathārahaṃ; Saṅgahā sampayuttānaṃ, tālīsekūnakā kathā.
寻、伺、喜与慧,也同样如此;
舍离无量心,随宜为九法。
Vitakko ca vicāro ca, pīti paññā tathā pana; Appamaññā viratīti, nava dhammā yathārahaṃ.
应当取用和应当携带的,成为无过失的事物。
意轮转一切处,受则随其所应。
Gahetabbāpanetabbā, bhavanti anavajjake; Parivatteti sabbattha, vedanā tu yathārahaṃ.
欲、胜解、精进,以及信等十九种。
触等只有六种,不是不动的则有二十八种。
Chandādhimokkhavīriyā , saddhādekūnavīsati; Phassādayo chaḷevāti, na calantaṭṭhavīsati.
而在有过失者中只有十三种,在无因心中只有六种。
另有十种不动摇,十四种和六种生起。
Teraseva tu sāvajje, chaḷevāhetumānase; Na calanti dasa aññe, cuddasā cha ca sambhavāti.